milada marie kleinschnitzová

zmíněna ve vzpomínkách

jiří vraný vzpomíná na osobu eduard antonín kleinschnitz: syn, co vyrazil vlastní cestou

Traduje se, že v mládí působil Eda matce velké starosti - prý mu dala peníze na zápis na techniku, ale pak se jí zdálo, že tam nechodí. Tak se šla tázat a on tam studentem vůbec nebyl. I poté, když se zamiloval do Jindřišky, nedbal matčiných námitek, že není vzdělaná a že nebude míti velkou výbavu. Jindřiška se ukázala jako dobrá duše, milovala Edu a velmi si vážila své tchyně. Když přišla na návštěvu, vždy líbala starším ženám ruce.
Několik měsíců po narození dcery Miládky poznali, že není normální. Chudák holčička měla geny po svém dědovi. Chodili od lékaře k lékaři a za nic ji nechtěli dát do ústavu. Když matka Jindřišky ovdověla, přestěhovala se ke Kleinschnitzovým a stala se andělem strážným děcka, následně již dospělé dívky. Spala s ní a věděla, jak ji uklidnit. Ale v pozdějším věku museli Miládku dát na 4-6 neděl do ústavu, kde byla léčena šokovou terapií.