Tento web Vás žádá o souhlas s používáním souborů cookie, které využívá k vylepšování poskytovaných služeb a k interním analýzám, ale nikoli pro reklamní účely. Vaši volbu bude následně možné kdykoli změnit ve spodní části stránky .
Na úvod

josefa antonie černohorská - micková - marková

karta | vývod (předci) | rozrod (potomci)

osobní data

* květen 1905
přibližně 1975
Dosažený věk: 70 let

Pohlaví: žena

rodiče

Otec:
Antonín Micka , 21 let
* listopad 1883

Matka:
Zděnka Anna Černohorská - Micková , 20 let
* červenec 1884
† prosinec 1954 | 49 let

∞ listopad 1908 [RODINA]
≠ srpen 1925

sourozenci

  1. ---

partnerství

Manžel:
Jaroslav Josef Marek
* květen 1903
† přibližně 1973

říjen 1929 [RODINA]
Ženich: 26 let
Nevěsta: 24 let
Ženich starší o: 1 rok

Ukončení: přibližně 1973   (úmrtí partnera)
Celkové trvání: 44 let
Počet dětí: 0

další informace

Tyto informace jsou zobrazené pouze přihlášeným uživatelům.

ostatní zdroje

Tyto informace jsou zobrazené pouze přihlášeným uživatelům.

vzpomínky příbuzných

jiří vraný vzpomíná: samoživitelka

Po smrti manžela se Pepička živila tím, že zakázkově vyšívala a pletla, pořídila si i pletací stroj. Později jí v živnosti pomáhal bratranec Jiří Vraný, ohlásila se mu lístkem a on ji vodil po Praze, kde se ona moc neorientovala, šli spolu dolů z Národní třídy do dílny, kde vyšívali. Pepička tam vždycky přinesla nějaký vzor a látku a oni na to vyšívali monogramy a další motivy. Několikrát byl Jiří Vraný pověřen, aby hotové zboží vyzvedl, ona si pro něj přijela a odvezla do Mšena k prodeji.

zmíněna ve vzpomínkách

jiří vraný vzpomíná na osobu zděnka anna černohorská - micková: navrátit čest rodiny

Pepiččin otec asi nebyl manžel její matky, tento byl sehnán, aby Zdeňka unikla pomluvám po Mšeně. V roce 1919 byly matka s dcerou vyhnány zpět do Mšena - Pepička se později svěřila, že se panu Mickovi zdálo, že matka je k ničemu - nenaučila se vařit ani hospodařit, nebyla do obchodu, byla nepořádná... Antonín Černohorský je přijal a bydlely nějakou dobu s nimi, než se Pepička vdala a Zdeňka si našla vlastní byt. Tam k ní na léto začala jezdit sestra Miroslava, která si zde dokonce nechala jedno ze svých křesel, takový velký kožený ušák. Zdeňka ve velké míře kouřila zorky, ostatní vzpomínají, že se jednalo o méně kvalitní značku, která "zasmradila" celý prostor.