jaroslav jan kleinschnitz

zmíněn ve vzpomínkách

jiří vraný, miroslava vraná - sölchová vzpomíná na osobu milada marie černohorská - kleinschnitzová: vzpomínky synovce a neteře

Milada byla prý v mládí velmi hezká a její otec ji měl velmi rád. Později měla takovou vysokou vznosnou postavu, dost při těle, a nosila, jak bylo tehdy v módě, nějaké kočky kolem krku a klobouky s péry. Její manžel byl ze zatížené rodiny a brzy zemřel v ústavu pro duševně choré. Následně dostávala od rodiny Kleinschnitzovy peníze na výchovu dětí, ale podmínka byla, že se nesmí podruhé provdat. Ke vdově často docházel německy mluvící pan Hofman, pravděpodobně kurátor či poručník dětí, a jeho společnice Gréta. Milada jej vždy velmi chválila, ale neměla ráda tu Grétu. Pan Hofman měl velkoobchod s vínem v Bredovské ulici (Politických vězňů), nedaleko parku. Děti Vraných s matkou ji často navštěvovaly, někdy i v neděli odpoledne, když jejich otec byl v redakci. Šly podél musea nahoru Jungmannovou třídou (Vinohradskou) a podél Seidlova pole. Tam se chvíli zastavily, zvláště v zimě, a dívaly se, jak děti sáňkují a staví sněhuláky.
Její syn Jarča rád dováděl se sestřenicí Ájou Vranou, měli se rádi. Když k nim přišel, tahal ji za copy a honil po bytě. To už jí bylo tak 13-14 let a ona se vždy hihňala, když ji chytl. Matka ji však za to hubovala, že již je velká a že nemá tak vyvádět. Také od něj Vraní měli knížky, hlavně verneovky. Po vypuknutí války brzo narukoval a pak se vyprávělo, že leželi v Haliči v zákopech a že Jarča byl zvědav, jak Rusové vypadají. Vyšel tedy ze zákopu, vyšplhal se na švestku a tu přilétla kulka a zabila ho.