Tento web Vás žádá o souhlas s používáním souborů cookie, které využívá k vylepšování poskytovaných služeb a k interním analýzám, ale nikoli pro reklamní účely. Vaši volbu bude následně možné kdykoli změnit ve spodní části stránky .
Na úvod

vincenc čeněk janatka

karta | vývod (předci) | rozrod (potomci)

osobní data

* červenec 1839
červen 1912
Dosažený věk: 72 let

Pohlaví: muž

rodiče

Otec:
Vincenc Čeněk Antonín Janatka , 25 let
* duben 1814
† červen 1867 | 27 let

Matka:
Regina Hrdličková - Janatková , 26 let
* srpen 1812
† srpen 1848 | 9 let

∞ duben 1834 [RODINA]

sourozenci

  1. ---

partnerství

Manželka:
Rosina Anna Růžena Peerová - Janatková
* březen 1846
† duben 1929

leden 1866 [RODINA]
Ženich: 26 let
Nevěsta: 19 let
Ženich starší o: 6 let

Ukončení: červen 1912   (úmrtí partnera)
Celkové trvání: 46 let
Počet dětí: 9

děti

1. dítě:   27 let
Jaroslav Václav Janatka
* únor 1867
∞ říjen 1893
Manželka: Anastasie Marečková - Janatková [RODINA]
* duben 1874
∞ listopad 1919
Manželka: Anna Legnerová - Janatková [RODINA]
* únor 1890

2. dítě:   29 let
Ludvík Bohumil Janatka
* srpen 1868
† listopad 1868

3. dítě:   30 let
Bohumil Věnceslav Janatka
* leden 1870
† duben 1870

4. dítě:   30 let
Ludvík František Janatka
* leden 1870
† září 1918
∞ listopad 1899
Manželka: Marie Černohorská - Janatková [RODINA]
* prosinec 1875
† říjen 1960

5. dítě:   31 let
Růžena Marie Janatková - Košťálková
* květen 1871
† říjen 1943
∞ listopad 1892
Manžel: Josef Ježdík - Košťálek [RODINA]
* únor 1859
† únor 1919

6. dítě:   34 let
Božena Oldřiška Janatková
* říjen 1873
† říjen 1873

7. dítě:   37 let
Emil Janatka
* září 1876
† prosinec 1946
∞ únor 1903
Manželka: Zdenka Křížková - Janatková [RODINA]
* listopad 1880
† květen 1945

8. dítě:   39 let
Oldřiška Božena Janatková - Bohdanová
* únor 1879
† duben 1952
∞ únor 1903
Manžel: Rudolf Bohdan [RODINA]
* listopad 1870
† listopad 1936

9. dítě:   43 let
Gabriela Janatková - Jelenová
* srpen 1882
∞ únor 1906
Manžel: Jiří Miloslav Jelen [RODINA]
* červenec 1874
† 1929

další informace

Tyto informace jsou zobrazené pouze přihlášeným uživatelům.

ostatní zdroje

Tyto informace jsou zobrazené pouze přihlášeným uživatelům.

zmíněn ve vzpomínkách

josef janatka, marie janatková - černá vzpomíná na osobu vincenc čeněk antonín janatka: vzpomínky na oheň v ústní tradici

(dle praneteře Marie Janatkové - Černé, která vyslechla, jak Josef po letech líčil celou hrůzu jednou večer v Rokycanech)
V červnu 1867 vypukl oheň v nynější Karlově ulici, v 11 hodin dopoledne tam v domě vypaloval pekař Antl šváby, příliš přiložil, chytla střecha, vál silný vítr, roznášel jiskry, chytly okolní domy a oheň se po dřevěných domech s doškovými a šindelovými střechami rozšířil na všechny strany až do Kostelní ulice a na náměstí. V okolí hospody "U Lva" všechno hořelo, ale Čeněk Janatka přišel ke svojí ženě Barušce, že se nemusí bát, u nich že je vše kamenné, i krytina na střeše tvrdá, aby neutíkala z domu, jim že nebezpečí nehrozí. Kolem už vše hořelo. Sám šel ještě na půdu zavřít okenice, byly pobité plechem. V bytě bylo s maminkou pět menších dětí a 11-letý Josef. Nahoru do bytu přiběhl 16-letý Karel a křikl: "Pojď, Pepíku, dolů, okolo všechny chlévy hoří, musíme vyvést dobytek na zahradu." Maminka se bála o syna, chytila ho za kabát, ale kluk se z kabátu vysvlékl a utekl. Čeněk, mající povoznictví a několik párů koní, však zapomněl, že dole v průjezdě stojí fůra naložená petrolejem, kolomazí a dalšími hořlavinami, kterou kočí přivezl předchozí večer, snad z Prahy. Fůra chytla a s ní i dřevěné schody, které vedly až na půdu. Všichni v bytě, i tatínek na půdě, se udusili a uhořeli. Čeněk Janatka mladší si vybral kosti otce z popela a měl je uložené ve skleněné skříňce. Jeho manželka mu je dala po smrti do rakve, a tak se dostaly do rodinné hrobky. Karel i Josef se zachránili a od té doby žili u Marečků na Skaličkách. Když rodina ukládala ohořelé zbytky mrtvých, byla matka, snacha a babička zemřelých, Baruška Marečková, tak zničená, že už ani nedokázala poslední službu mrtvým prokázat, a tak se tohoto úkolu ujala tchyně jejího syna, Alžběta Šimonová ze Mšena čp. 168. Sbírali shořelé části těl do prostěradel a ta teprve uložili do rakví.