barbora marečková - janatková
karta | vývod (předci) | rozrod (potomci)
osobní data
rodiče
Otec:
Matěj Mareček
, 31 let
* únor 1798 …
† květen 1880 …
Matka:
Barbora Marečková - Voglová - Marečková
, 28 let
* duben 1801 …
† červen 1886 …
∞ leden 1829 …
[RODINA]
sourozenci
- ---
- Josef Mareček
- * přibližně 1831 …
- † srpen 1878 …
- František Mareček
- * srpen 1835 …
- † září 1885 …
- Jan Nepomucký Mareček
- * duben 1839 …
- † prosinec 1902 …
partnerství
Vincenc Čeněk Antonín Janatka
* duben 1814 …
† červen 1867 …
∞ únor 1849 … [RODINA]
Ženich: 34 let
Nevěsta: 19 let
Ženich starší o: 15 let
Ukončení: červen 1867 (úmrtí partnera)
Celkové trvání: 18 let
Počet dětí: 10
děti
1. dítě: 20 let
Karel Janatka
* září 1850 …
† březen 1920 …
∞ listopad 1876 …
Manželka: Antonie Huliciusová - Janatková
[RODINA]
* leden 1858 …
† listopad 1893 …
2. dítě: 22 let
Marie Janatková - Matoušková
* květen 1852 …
∞ listopad 1871 …
Manžel: František Ludvík Matoušek
[RODINA]
* leden 1843 …
† červen 1880 …
3. dítě: 23 let
Adolf Janatka
* říjen 1853 …
† červen 1854 …
4. dítě: 26 let
Josef Janatka
* leden 1856 …
† prosinec 1924 …
∞ únor 1890 …
Manželka: Anna Štolcová - Janatková
[RODINA]
* prosinec 1867 …
† prosinec 1933 …
5. dítě: 27 let
Matěj Janatka
* prosinec 1857 …
† červen 1867 …
6. dítě: 29 let
Adolf Janatka
* srpen 1859 …
† květen 1860 …
7. dítě: 31 let
Anna Janatková
* březen 1861 …
† červen 1867 …
8. dítě: 33 let
Adolf Janatka
* červen 1863 …
† červen 1867 …
9. dítě: 35 let
Antonie Janatková
* květen 1865 …
† červen 1867 …
10. dítě: 37 let
Rosalie Janatková
* duben 1867 …
† červen 1867 …
další informace
ostatní zdroje
zmíněna ve vzpomínkách
josef janatka, marie janatková - černá vzpomíná na osobu vincenc čeněk antonín janatka: vzpomínky na oheň v ústní tradici
(dle praneteře Marie Janatkové - Černé, která vyslechla, jak Josef po letech líčil celou hrůzu jednou večer v Rokycanech)
V červnu 1867 vypukl oheň v nynější Karlově ulici, v 11 hodin dopoledne tam v domě vypaloval pekař Antl šváby, příliš přiložil, chytla střecha, vál silný vítr, roznášel jiskry, chytly okolní domy a oheň se po dřevěných domech s doškovými a šindelovými střechami rozšířil na všechny strany až do Kostelní ulice a na náměstí. V okolí hospody "U Lva" všechno hořelo, ale Čeněk Janatka přišel ke svojí ženě Barušce, že se nemusí bát, u nich že je vše kamenné, i krytina na střeše tvrdá, aby neutíkala z domu, jim že nebezpečí nehrozí. Kolem už vše hořelo. Sám šel ještě na půdu zavřít okenice, byly pobité plechem. V bytě bylo s maminkou pět menších dětí a 11-letý Josef. Nahoru do bytu přiběhl 16-letý Karel a křikl: "Pojď, Pepíku, dolů, okolo všechny chlévy hoří, musíme vyvést dobytek na zahradu." Maminka se bála o syna, chytila ho za kabát, ale kluk se z kabátu vysvlékl a utekl. Čeněk, mající povoznictví a několik párů koní, však zapomněl, že dole v průjezdě stojí fůra naložená petrolejem, kolomazí a dalšími hořlavinami, kterou kočí přivezl předchozí večer, snad z Prahy. Fůra chytla a s ní i dřevěné schody, které vedly až na půdu. Všichni v bytě, i tatínek na půdě, se udusili a uhořeli. Čeněk Janatka mladší si vybral kosti otce z popela a měl je uložené ve skleněné skříňce. Jeho manželka mu je dala po smrti do rakve, a tak se dostaly do rodinné hrobky. Karel i Josef se zachránili a od té doby žili u Marečků na Skaličkách. Když rodina ukládala ohořelé zbytky mrtvých, byla matka, snacha a babička zemřelých, Baruška Marečková, tak zničená, že už ani nedokázala poslední službu mrtvým prokázat, a tak se tohoto úkolu ujala tchyně jejího syna, Alžběta Šimonová ze Mšena čp. 168. Sbírali shořelé části těl do prostěradel a ta teprve uložili do rakví.