Tento web Vás žádá o souhlas s používáním souborů cookie, které využívá k vylepšování poskytovaných služeb a k interním analýzám, ale nikoli pro reklamní účely. Vaši volbu bude následně možné kdykoli změnit ve spodní části stránky .
Na úvod

barbora marečková - janatková

karta | vývod (předci) | rozrod (potomci)

osobní data

* prosinec 1829
červen 1867
Dosažený věk: 37 let

Pohlaví: žena

rodiče

Otec:
Matěj Mareček , 31 let
* únor 1798
† květen 1880

Matka:
Barbora Marečková - Voglová - Marečková , 28 let
* duben 1801
† červen 1886

∞ leden 1829 [RODINA]

sourozenci

  1. ---

partnerství

Manžel:
Vincenc Čeněk Antonín Janatka
* duben 1814
† červen 1867

únor 1849 [RODINA]
Ženich: 34 let
Nevěsta: 19 let
Ženich starší o: 15 let

Ukončení: červen 1867   (úmrtí partnera)
Celkové trvání: 18 let
Počet dětí: 10

děti

1. dítě:   20 let
Karel Janatka
* září 1850
† březen 1920
∞ listopad 1876
Manželka: Antonie Huliciusová - Janatková [RODINA]
* leden 1858
† listopad 1893

2. dítě:   22 let
Marie Janatková - Matoušková
* květen 1852
∞ listopad 1871
Manžel: František Ludvík Matoušek [RODINA]
* leden 1843
† červen 1880

3. dítě:   23 let
Adolf Janatka
* říjen 1853
† červen 1854

4. dítě:   26 let
Josef Janatka
* leden 1856
† prosinec 1924
∞ únor 1890
Manželka: Anna Štolcová - Janatková [RODINA]
* prosinec 1867
† prosinec 1933

5. dítě:   27 let
Matěj Janatka
* prosinec 1857
† červen 1867

6. dítě:   29 let
Adolf Janatka
* srpen 1859
† květen 1860

7. dítě:   31 let
Anna Janatková
* březen 1861
† červen 1867

8. dítě:   33 let
Adolf Janatka
* červen 1863
† červen 1867

9. dítě:   35 let
Antonie Janatková
* květen 1865
† červen 1867

10. dítě:   37 let
Rosalie Janatková
* duben 1867
† červen 1867

další informace

Tyto informace jsou zobrazené pouze přihlášeným uživatelům.

ostatní zdroje

Tyto informace jsou zobrazené pouze přihlášeným uživatelům.

zmíněna ve vzpomínkách

josef janatka, marie janatková - černá vzpomíná na osobu vincenc čeněk antonín janatka: vzpomínky na oheň v ústní tradici

(dle praneteře Marie Janatkové - Černé, která vyslechla, jak Josef po letech líčil celou hrůzu jednou večer v Rokycanech)
V červnu 1867 vypukl oheň v nynější Karlově ulici, v 11 hodin dopoledne tam v domě vypaloval pekař Antl šváby, příliš přiložil, chytla střecha, vál silný vítr, roznášel jiskry, chytly okolní domy a oheň se po dřevěných domech s doškovými a šindelovými střechami rozšířil na všechny strany až do Kostelní ulice a na náměstí. V okolí hospody "U Lva" všechno hořelo, ale Čeněk Janatka přišel ke svojí ženě Barušce, že se nemusí bát, u nich že je vše kamenné, i krytina na střeše tvrdá, aby neutíkala z domu, jim že nebezpečí nehrozí. Kolem už vše hořelo. Sám šel ještě na půdu zavřít okenice, byly pobité plechem. V bytě bylo s maminkou pět menších dětí a 11-letý Josef. Nahoru do bytu přiběhl 16-letý Karel a křikl: "Pojď, Pepíku, dolů, okolo všechny chlévy hoří, musíme vyvést dobytek na zahradu." Maminka se bála o syna, chytila ho za kabát, ale kluk se z kabátu vysvlékl a utekl. Čeněk, mající povoznictví a několik párů koní, však zapomněl, že dole v průjezdě stojí fůra naložená petrolejem, kolomazí a dalšími hořlavinami, kterou kočí přivezl předchozí večer, snad z Prahy. Fůra chytla a s ní i dřevěné schody, které vedly až na půdu. Všichni v bytě, i tatínek na půdě, se udusili a uhořeli. Čeněk Janatka mladší si vybral kosti otce z popela a měl je uložené ve skleněné skříňce. Jeho manželka mu je dala po smrti do rakve, a tak se dostaly do rodinné hrobky. Karel i Josef se zachránili a od té doby žili u Marečků na Skaličkách. Když rodina ukládala ohořelé zbytky mrtvých, byla matka, snacha a babička zemřelých, Baruška Marečková, tak zničená, že už ani nedokázala poslední službu mrtvým prokázat, a tak se tohoto úkolu ujala tchyně jejího syna, Alžběta Šimonová ze Mšena čp. 168. Sbírali shořelé části těl do prostěradel a ta teprve uložili do rakví.